Koán je krátký text, který nedává moc smysl a obsahuje zjevně nebo skrytě nějakou hádanku nebo spíše nejasnost, které se čtenář (zpočátku zcela marně) snaží přijít na kloub. Koány jsou předkládány adeptům zen-budhismu jako předmět každodenní mnohahodinové meditace. Uvádí se, že přemítání nad koánem, tedy vlastně řešení neřešitelného, osvobozuje mysl od zaběhlých stereotypů i od pozemských problémů,   a tak posouvá studenta zen-budhismu k cíli. Je třeba dodat, že hádanka skrytá v koánu nemá žádné „správné“ racionální řešení. Za různě dlouhou dobu žák zen-budhismu, přemítající hodiny a dny (někdy i roky) nad koánem náhle prozře, tedy svým způsobem „pochopí“ koán. V ten okamžik dosahuje osvícení, neboť rozpoznává pravdy, které byly až doposud skryté.

Pokud se nyní ptáte „A jaká je souvislost s kódováním?“, pak kladete tuto otázku ve správný okamžik, protože se chystáme přejít ze světa mystiky do světa kodérů a enigmat, s nimiž se setkávají. Já vidím úžasnou podobnost mezi některými směrnicemi (které se každoročně vydávají s předpokládaným cílem sjednotit postupy a výsledky kódování) a koány. Za mistrovské dílo, a v řadě aspektů předstihující koány mistra Džošua, považuji text z roku 2017 (zdánlivě) vysvětlující, kdy kódovat hypotenzi vyvolanou léky. Hodiny a dny trvající pokusy porozumět mu vedly adepty kódování stejným směrem, jako vedou koány zen-budhistické mnichy. Adept kodérských věd zprvu věřil, že z textu vyčte nějaký rozumný a prakticky použitelný pokyn. S přibývajícími dny a po mnoha marných pokusech o racionální výklad, kdy už se někdy zdálo, že se podařilo provést správný větný rozbor směrnice, vždy následovalo poznání, že jde o chybný pokus. A tak se adept začal smiřovat s poznáním, že text žádný racionální výklad nemá. To již obvykle začal pociťovat snížení potřeby příjmu potravy, pokročilejší adepti popisovali snížení libida a chybění potřeby spánku.

Zvláště blahodárný účinek měly tyto směrnice-koány na některé revizní lékaře. Jak je známo, někteří příslušníci této profese se vyznačují zatrpklostí své povahy a obzvláštní zarputilostí při obhajování svých stanovisek. Jeden revizní lékař mi popsal obdivuhodné účinky vybraných směrnic-koán na jeho stav mysli. Při protrahované meditaci nad výše zmíněným textem dosáhl posléze úplného zastavení myšlení při plném vědomí přítomnosti, což je, jak známo, nejvyšší předstupeň plného osvícení.  Také si začal uvědomovat, že je součástí celého vesmíru, a tedy nemůže omezit svoje pozitivní vztahy jen na členy své rodiny, ale že je třeba empaticky vnímat všechny bytosti, revidované lékaře a kodéry nevyjímaje. Je pochopitelné, že následné revize (které prováděl už s částečně oživeným myšlením) proběhly v úplně jiné atmosféře.

Závěrem si řekněme poznatek, který já považuji za sice neověřenou, ale velmi pravděpodobnou hypotézu – iracionální a v praxi nepoužitelné pokyny jsou do směrnic kódování vkládány záměrně, protože jejich autoři, podobni starým zen-budhistickým mistrům, mají na mysli duchovní rozvoj kodérů a volí tuto nenápadnou a nenásilnou cestu. Proto až napříště narazíte na neřešitelné hádanky v textech směrnic, uvědomte si, že je jen na vás, zda je využijete k tomu, abyste vystoupili z vězení představ o nutné racionalitě, a vydáte se tak směrem k vyššímu osvícení.

Pokračování příště …

Autor článku: MUDr. Petr Tůma